Prosinec 2007

Sociální dávky - rodičovský příspěvek

23. prosince 2007 v 10:26 | MF dnes
Je načase zbystřit: od ledna se změní většina sociálních dávek. Převrat čeká zejména rodiče, kteří jsou doma s malými dětmi. A novinky se přitom týkají úplně všech dětí, tedy i těch narozených, na které už rodiče příspěvky dostávají.
Nejpozději do konce ledna si každý rodič musí o dávky znovu zažádat. Předem si musí zvolit, jak dlouho zůstane s dítětem doma a kolik peněz bude od státu brát.
1. Jsem těhotná
Pokud se vám má narodit dítě až v příštím roce, musíte počítat hlavně s tím, že již nedostanete porodné ve výši 17 760 korun, jako je tomu nyní, ale pouze 13 tisíc korun. Pokud čekáte narození vícerčat, pak dostanete 13 tisíc korun na každé dítě.
Další změna se týká svobodných matek. Na mateřskou už nebudou mít nárok po dobu 37 týdnů, tedy o poznání delší dobu než vdané ženy, ale budou dostávat peněžitou pomoc v mateřství už jen po dobu 28 týdnů jako ostatní. 37 týdnů zůstává pouze pro rodiče vícerčat. O rodičovský příspěvek si požádáte, až vám uplyne mateřská.
2. Máme jedno dítě
Jestli už na dítě pobíráte rodičovský příspěvek, musíte si do konce ledna o dávky zažádat znovu. Pak záleží na věku dítěte.
Když jsou mu více než tři roky, nemáte - pokud jde o rodičovský příspěvek - na výběr a od státu budete do čtyř let brát už jen 3 800 korun měsíčně.
Vybírat si nemůžete, ani když jsou dítěti méně než tři roky, ale více než 21 měsíců. Výše dávky je 7 600 korun měsíčně do tří let dítěte a pak 3 800 do čtyř let věku dítěte. Jestliže je vašemu dítěti méně než 21 měsíců, ale více než 22 týdnů (31 týdnů u vícerčat), už na výběr nárok máte. Pokud jste měli nárok na mateřskou, můžete si zvolit, zda chcete být s dítětem doma tři roky a brát 7 600 korun měsíčně, nebo zda zůstanete doma čtyři roky. Pak budete pobírat 7 600 korun do 21. měsíce věku dítěte a poté 3 800 korun do jeho čtyř let. Pokud jste však na mateřskou nárok neměli (protože si neplatíte nemocenské pojištění), budete moci čerpat pouze pomalou variantu. Tedy 7 600 korun do 21. měsíce věku dítěte a pak do čtyř let 3 800.

Chcete vědět více?

Když je vašemu dítěti méně než 22 týdnů, máte možnost na výběr ze všech tří variant. Ale pouze za předpokladu, že máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud ano, hraje ještě důležitou roli, zda byla vaše mzda za poslední rok před nástupem na mateřskou alespoň 16 400 korun hrubého. Když splňujete všechny tyto požadavky, můžete si zvolit nejrychlejší variantu čerpání rodičovské - 11 400 korun měsíčně do dvou let věku dítěte. Tato varianta je vhodná především pro rodiče, který se chce brzo vrátit do práce nebo chce mít do dvou let druhé dítě.
Rodič, jehož hrubá mzda před mateřskou nebyla minimálně 16 400 korun, si může vybrat mezi pomalým čerpáním (čtyři roky) a klasickým (tři roky).
3. Máme dítě a čekáme další
Na dítě, které již máte, si musíte zažádat o rodičovský příspěvek do konce ledna. Podle jeho věku zvolíte některou z variant příspěvku. Protože se rodičovská pobírá vždy jen na nejmladší dítě (to platí i u vícerčat), při narození dalšího dítěte se vám rodičovská ruší a vy si zvolíte novou variantu.
4. Máme postižené dítě
Pokud bude vaše dítě uznáno dlouhodobě zdravotně postiženým, máte nárok na vyplácení rodičovského příspěvku ve výši 7 600 korun do sedmi let věku dítěte.
5. Táta na rodičovské
Je jen na rozhodnutí rodičů, kdo z nich bude s dítětem doma. Stejně jako matky, musí i otcové splnit několik požadavků. Například si musí platit nemocenské pojištění, jinak budou automaticky doma s dítětem čtyři roky. Unejrychlejší varianty rodičovské musí před odchodem na rodičovskou brát alespoň 16 400 korun hrubého měsíčně.
6. Chci pracovat
Rodičům i nadále zůstane možnost během rodičovské pracovat. Podmínkou však je, že nesmějí dát dítě do předškolního zařízení (a to ani do soukromého) na déle než pět dní v měsíci.
Pokud budete mít práci na více dní, musí vámje hlídat někdo z rodiny nebo si lze zaplatit paní na hlídání. Od tří let věku můžete dítě dávat do školky denně, ale jen na čtyři hodiny. Vyplatí se hledat si školky nebo jesle co nejdříve. Jsou totiž přeplněné, takže v době, kdy tam dítě budete chtít dát, by v nich už nemuselo být volno. Pak vám nezbude než hledat soukromou školku či někoho na hlídání.
7. Kdy o co zažádat
Do konce ledna si musíte zažádat o rodičovský příspěvek. Pokud chcete být doma s dítětem jen dva roky, musíte zažádat nejpozději jeden měsíc poté, kdy dítěti bylo 22 týdnů. Když se rozhodnete pro tříletou variantu, musíte si o ni zažádat do konce kalendářního měsíce, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců věku.
Pozor! Jednou provedená volba je nevratná. Když si vyberete tříletou variantu a pak budete chtít doma zůstat čtyři roky, nebudete už příspěvek pobírat. Stát vám však po tento rok bude platit zdravotní a sociální pojištění.

Průměrná mzda

22. prosince 2007 v 9:49 | Job Dnes
Česku se daří a vydělávají na tom i jeho obyvatelé. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí stoupla na 21 470 korun, a Češi si meziročně polepšili o 1 517 Kč. Platy se zvedly o 7,6 procenta, reálně o pět procent. Ceny ale příští rok podle analytiků porostou, a lidé budou bohatnout pomaleji.
"Růst mezd žene nahoru jednak dobrá výkonnost ekonomiky, ale stále více i nedostatek volných pracovníků na trhu práce," komentoval čerstvá čísla analytik České spořitelny David Navrátil.
"Průměrná mzda je tak trochu imaginární číslo, na které vůbec nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců," upozornil ekonom ČSOB Petr Dufek.
Státní zaměstnanci biti nejsou
Nejvíce si vydělali lidé zaměstnaní v podnikatelské sféře. Domů si odnášeli v průměru 21 612 korun, tedy o 1 528 Kč více než před rokem, uvedl ČSÚ. Ve státní sféře, která zahrnuje vládní instituce a neziskové organizace, se podle statistiků průměrná mzda zvýšila o 1 466 korun na 20 952 Kč.
"Mzdy v podnikatelské sféře rostou jen o trochu rychleji než ve veřejném sektoru. Údaje přepočtené na plné úvazky ukazují, že se odstup smrskl z předchozích 251 korun na 45 korun. Z toho vyplývá, že ani přes avizované úspory ve státní sféře nepřicházejí zaměstnanci veřejné sféry tak úplně zkrátka," uvedl Dufek.
Zemědělci zbohatli, rybáři zchudli
Nejvíce se zvýšily mzdy zaměstnancům v zemědělství, obchodě a opravnách a v ubytovacích a stravovacích službách. Naopak nejméně si polepšili rybáři, zaměstnanci finančního sektoru, zdravotnictví a sociálních služeb.
Rybářům dokonce nestačily výdělky navýšené o 2,1 procenta na pokrytí inflace. Spotřebitelské ceny totiž ve třetím čtvrtletí posílily o dvě a půl procenta.
Češi budou bohatnout pomaleji, uvadat bude i stát
Sílící cenová hladina podle ekonomů od ledna "očeše" výdělky Čechů daleko razantněji než letos. "V příštím roce čekáme zpomalení růstu reálných mezd na cca 2,5 procenta díky většímu zakousnutí se inflace do výplatních pásek. Inflace akceleruje na průměrných 5,3 procenta," uvedl Navrátil.
"V příštím roce v souvislosti se všudypřítomným růstem cen očekáváme jen nepatrný růst kupní síly obyvatel okolo jednoho procenta," doplnila ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská

Výpočet důchodu

19. prosince 2007 v 9:47 | Idnes
Váš důchod zjistíte jako danou procentní sazbu z výpočtového základu, který se zjišťuje ke dni, od něhož se přiznává důchod.
Výpočtový základ
Přímé důchody se vyměřují danou procentní sazbou z výpočtového základu, který se zjišťuje ke dni, od něhož se přiznává důchod. Výpočtový základ se odvozuje z osobního vyměřovacího základu pojištěnce, který se zjišťuje buď jako určitý průměr dosažených výdělků za stanovené období nebo z dřívějšího osobního vyměřovacího základu, pokud pojištěnec již pobíral nebo pobírá některý z přímých důchodů.
Definice výpočtového základu
Výpočtovým základem je podle § 15 ZDP osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici; pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně, z částky osobního vyměřovacího základu v pásmu od první do druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se počítá 10 %.
Pro stanovení výpočtového základu je tedy třeba znát aktuální hodnoty redukčních hranic. ZDP v § 15 stanovil tyto hodnoty pro první rok účinnosti, tj. pro rok 1996 s tím, že pro další kalendářní roky stanoví tyto hodnoty vláda svým nařízením (přehled redukčních hranic je uveden na str. 118). V roce 2008 je výpočtovým základem osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 000 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 000 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 000 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 000 Kč do 24 800 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 24 800 Kč se počítá 10 %. Pro rok 2007 činí první redukční hranice 9 600 Kč a druhá redukční hranice činí 23 300 Kč.
Osobní vyměřovací základ zjištěný z výdělků
Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Osobní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Koeficient 30,4167 představuje průměrný počet dní v kalendářním měsíci (365/12 = 30,4167).
Výpočet osobního vyměřovacího základu (OVZ) se dá znázornit vzorcem ZDE
Roční vyměřovací základ
Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce (přitom za vyměřovací základ pojištěnce se před 1. lednem 1996 považuje hrubý výdělek podle předpisů platných před tímto dnem a po 31. prosinci 1995 vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zákona č. 589/1992 Sb. a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, popř. za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě) za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Účelem tohoto koeficientu je aktualizovat hodnotu ročního vyměřovacího základu pojištěnce, a to v závislosti na tempu růstu průměrné mzdy v národním hospodářství.
Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce znamená součet všech vyměřovacích základů v daném kalendářním roce (pojištěnec mohl mít v roce více zaměstnání, a to souběžných nebo na sebe navazujících). Za vyměřovací základ se však považují jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě činnosti, která se považuje za dobu pojištění (str. 18 až 34); příjmy z činností, které nezakládají účast na důchodovém pojištění (například z dohody o provedení práce, byť by se z těchto příjmů odváděla příslušná daň), se do vyměřovacího základu nezahrnují. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 (např. u osob samostatně výdělečně činných) byla stanovena podmínka zaplacení pojistného.
Vyměřovací základy jsou uvedeny na evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení) nebo v potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení (jde-li o osoby samostatně výdělečně činné). Výši náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) prokazuje pojištěnec potvrzením zaměstnavatele (toto potvrzení předkládá až v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu). Roční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výpočet ročního vyměřovacího základu (RVZ) se dá znázornit vzorcem ZDE
Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu
Tento koeficient se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. Pro výpočet tohoto koeficientu ZDP určuje, že se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Na základě příslušných nařízení vlády je pak možné stanovit příslušné koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu pro výpočet důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do příslušného kalendářního roku.
Všeobecné vyměřovací základy a přepočítací koeficienty jsou pro jednotlivé kalendářní roky stanovovány nařízením vlády, které má vláda stanovit vždy do 30. září kalendářního roku. Všeobecný vyměřovací základ se přitom stanoví ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok. Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu.
Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu vždy hodnotu 1. Rokem přiznání důchodu se rozumí kalendářní rok, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod.
Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a za všechny další předcházející kalendářní roky se koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ) zjišťuje podle vzorce

Mzdy a nemocenské dávky

19. prosince 2007 v 9:37 | Jan Holý, Právo
Mzda a nemocenské dávky
Dosud dostávali nemocní v prvních třech dnech nemoci čtvrtinu z tzv. denního vyměřovacího základu. Poté měli nárok na 69 procent základu. Nyní zůstanou v prvních třech dnech nemoci zcela bez dávek. Pak do konce prvního měsíce stonání obdrží 60 procent z vyměřovacího základu. Od 31. do 60. dne nemoci jim připadne 66 procent základu, poté 72 procent.
Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek se stanoví jako hrubý příjem za 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku, dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů.
Jak se změní nemocenská při 30denní nemoci (v Kč)
hrubý příjem
nemocenská dosud
nemocenská od ledna
10 000
6125
4806
14 000
8573
6723
18 000
10 721
8451
22 000
12 236
9720
26 000
12 995
10 368
40 000
12 995
Z příjmu do 550 korun denně se zahrne 90 procent. Z částky od 550 do 790 korun se započítá 60 procent. Z výdělku nad 790 korun denně se nezohledňuje nic. Podle ředitelky odboru nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ Jany Laumannové tak mohou nemocní za první měsíc stonání dostat maximálně 10 368 korun. Na tuto nemocenskou mají podle ní nárok lidé s příjmem nad 24 000 korun hrubého měsíčně.