Prosinec 2006

Práce na vedlejší a souběžný poměr

15. prosince 2006 v 10:10 | Martina

14.12.2006 13:00 - V zákoníku práce jsou rozlišeny v podstatě tři druhy pracovního poměru: hlavní pracovní poměr, souběžný a vedlejší. Hlavní pracovní poměr je takový, ve kterém zaměstnanec pracuje na celou zákonnou pracovní dobu, obvykle tedy v rozsahu 40 hodin týdně (výjimky jsou například u zaměstnanců v dolech).


Vedlejší pracovní poměr

11. prosince 2006 v 13:27 | Martina

5. října 2006
Jsme společnost, která zaměstnává mnoho zaměstnanců na vedlejší pracovní poměr. Slyšeli jsme, že přijetím nového zákoníku práce se mění vedlejší pracovní poměry na pracovní poměry hlavní. Je to pravda?
Je pravdou, že nový zákoník práce nadále nepočítá s rozlišováním pracovních poměrů na pracovní poměry hlavní a pracovní poměry vedlejší.
Podle současné právní úpravy platí, že koná-li zaměstnanec za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, ještě další práce v dalším pracovním poměru, jde o hlavní a vedlejší pracovní poměr. Předpokladem k tomu, aby mohl vzniknout vedlejší pracovní poměr, je existence hlavního pracovního poměru. Hlavní a vedlejší pracovní poměr jsou tedy vždy souběžné. Pro vedlejší pracovní poměry platí řada podstatných odchylek oproti obecné úpravě. Nejpodstatnější jsou odchylky při skončení pracovního poměru. Zákon totiž vychází z toho, že vedlejší pracovní poměr jen doplňuje pracovní poměr hlavní, a proto i v menší míře chrání jeho stabilitu.
Vzhledem k tomu, že nový zákoník práce nerozlišuje pracovní poměry na hlavní a vedlejší, bez ohledu na to, jestli je některý ze souběžných pracovních poměrů sjednán na stanovenou týdenní pracovní dobu či nikoli, platí pro všechny pracovní poměry stejná pravidla, tzn. že i každý pracovní poměr požívá stejné právní ochrany.
Není tedy pravda, že by se dnem 1.1.2007 změnily vedlejší poměry na pracovní poměry hlavní, ale tímto dnem budou všechny pracovní poměry bez jakéhokoli dalšího rozlišování používat stejné ochrany.
S touto problematikou souběžných pracovních poměrů souvisí i zcela nové ustanovení § 13 odst. 4 nového zákoníku práce. Zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Toto ustanovení má za cíl zamezit obcházení ustanovení omezujících výkon práce přesčas, popř. vyhnutí se placení příplatků ke mzdě za práci přesčas nebo poskytování pracovního volna. Rozhodujícím pro posouzení je druh práce. Zaměstnanec tedy může u téhož zaměstnavatele vykonávat práci i v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale pouze jiného druhu.
V souvislosti s přijetím nového zákoníku práce by tedy Vaše společnost jako zaměstnavatel měla prověřit text pracovních smluv a vnitřních předpisů a pojmy "hlavní" a "vedlejší" pracovní poměr nadále nepoužívat. Rovněž je třeba respektovat zákaz práce stejného druhu u téhož zaměstnavatele na základě různých smluv.
Anna Bartůňková (Epravo)

Dohody o pracovní činnosti a provedení práce

11. prosince 2006 v 13:25 | Martina

Změnila se nějak právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?


Minimální mzda

11. prosince 2006 v 13:16 | Martina

Minimální mzda vzroste o 45 korun měsíčně

Vláda zvýšila minimální mzdu o 45 korun na 8000 Kč

Lidé pobírající minimální mzdu budou od příštího roku dostávat 8000 korun. Vláda na středečním večerním zasedání rozhodla o zvýšení nejnižšího příjmu o 45 korun. Odbory chtěly minimální mzdu navýšit podstatněji. Zaměstnavatelé ji naopak chtěli zmrazit.
6.12. 2006 22:45
Odbory navrhovaly růst na 8500 korun. Podle nich by minimální mzda neměla klesnout pod 40 procent mzdy průměrné, která ve třetím čtvrtletí letošního roku byla těsně pod 20 tisíci korunami. Letos minimální mzda rostla dvakrát. Poprvé se zvedla v lednu ze 7185 na 7570 korun, v červenci pak na 7955 korun.
( Novinky, ČTK )