Srpen 2006

Nový zákon o nemocenském pojištění

30. srpna 2006 v 14:42 | Mira
Od 1.1.2007 nabudou účinnosti zákony 187/2006 Sb. (o nemocenském pojištění) a 189/2006 Sb. (kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění). Dochází k zavedení tzv. "náhrady mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti", kterou platí zaměstnavatel a současně ke snížení odvodu pojistného pro zaměstnavatele na nemocenské pojištění o 1,9%.

Příplatek za specializované činnosti

29. srpna 2006 v 14:44 | Mira
Od 1.1.2005 je možné vyplácet podle §9a zákona 143/1992 příplatek těm pedagogickým pracovníkům, kteří vedle přímé pedagogické činnosti vykonávají také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady.

Zvýšení minimální mzdy

26. srpna 2006 v 14:39 | Mira
Nařízením vlády č. 513/2005 Sb. se s účinností od 1. 7. 2006 mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Měsíční minimální mzda se zvyšuje ze 7570 Kč na 7955 Kč. Minimální mzda pro zaměstnance s hodinovou mzdou je stanovena na 48,10 Kč (dosud 44,70 Kč). Z tohoto důvodu je nutné po uzávěrce měsíce červnanastavit parametry 81 a 82 na hodnoty platné od 1.7.2006.
Poznámka 1: Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b). Měsíční odvod zdravotního pojištění z neplaceného volna činí 1074 Kč.
Poznámka 2: Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru tehdy, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od července 2006 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 3977 Kč, aniž by přišel o podporu v nezaměstnanosti. Stejnou výši si může od července 2006 vydělat i při práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Poznámka 3: Od roku 2006 se u zaměstnanců posuzuje nárok na daňový bonus tak, že příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít i nadále zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 3785 Kč a vyššího. Zvýšení minimální mzdy od července 2006 na nárok na daňový bonus nebude mít žádný vliv.

Úleva na ZP u některých zaměstnanců

25. srpna 2006 v 14:40 | Mira
Úleva na ZP u osob s plným invalidním nebo částečně invalidním důchodem, které pracují u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením, byla dříve pevně stanovena nařízením vlády (268/2005 Sb. a 29/2006 Sb.). Od 1. dubna 2006 se na základě zákona 117/2006 Sb. §3c změnila. Od vyměřovacího základu se takovým zaměstnancům odečítá 25% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, to znamená 4709 Kč.

Nemoc ve zkušební době

23. srpna 2006 v 14:35 | MF Dnes
Nastoupil jsem loni 15. prosince u zahraniční společnosti Norma, kde se mnou byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíců. Ve zkušební době jsem však devatenáct dní marodil se zápalem plic. Po návratu na pracoviště mi bylo vedoucím oznámeno, že podle paragrafu uvedeného v zákoníku práce se moje zkušební doba automaticky prodloužila o celých devatenáct dní. Pracoviště na úřadu práce mi však poradila, že se zkušební doba může prodlužovat pouze o méně než 10dní. Jelikož jsem k 28. březnu tohoto roku dostal výpověď, stal jsem se prý zaměstnancem stálým. Byla tedy moje výpověď neplatná? Jak se mohu bránit?
Petr Jurečka, Kladno
Zákoník práce tím, že zakotvuje institut zkušební doby, umožňuje zaměstnavateli a zaměstnanci, aby se na začátku pracovněprávního vztahu vzájemně otestovali. Pokud jeden z nich dojde k závěru, že mu podmínky nevyhovují, zákoník práce umožňuje velice snadné a jednoduché skončení pracovního poměru. Zkušební doba však musí být sjednána platně a musí v době skončení pracovního poměru ještě trvat.
Předpokládejme, že vaše zkušební doba byla sjednána platně ( písemně, nejpozději v den nástupu do práce a v pracovní smlouvě ).
Vy jste však v jejím průběhu onemocněl a na tento případ pamatuje ustanovení § 31 zákoníku práce, které stanoví, že překážky v práci se do zkušební doby započítávají v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů. O dobu překážek v práci nad deset pracovních dnů se zkušební doba prodlužuje, respektive se tato doba do zkušební doby nezapočítává.
Ve vašem případě se tedy do zkušební doby započetlo deset dní, o devět dní se vám však zkušební doba prodloužila. Zkušební doba tak namísto 14.března skončila až 23.března 2006. Pokud s vámi zaměstnavatel dne 28.března ukončil pracovní poměr tak, že jej zrušil ve zkušební době, jednal chybně.
Žalobu na neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době jste však mohl podat pouze ve lhůtě stanovené zákoníkem práce.
Tato lhůta činí dva měsíce ode dne, kdy pracovní poměr měl neplatným rozvázáním skončit, ve vašem případě tedy lhůta uplynula již 28.května 2006.