Květen 2006

Jak poroste minimální mzda

31. května 2006 v 20:45 | Hana Kadečková, Právo
Téměř o tisíc korun by se měla v příštím roce zvýšit minimální mzda. Zvýšení by mělo být rozloženo do dvou kroků. V lednu by se zvedla ze současných 7185 korun o 5,4 procenta na 7570 korun. V červenci pak vzroste o pět procent na konečných 7955 korun. Návrh ve středu v noci schválila vláda.
Kabinet tak schválil návrh nižšího zvýšení, než původně navrhoval ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
"I pokud by vláda schválila druhou, nižší variantu, myslím si, že bychom dosáhli v příštím roce opravdu přijatelné výše minimální mzdy," řekl k tomu pro Právo Škromach. Návrhem chce motivovat především občany s nízkou kvalifikací, aby si hledali zaměstnání a nezůstávali doma na sociálních dávkách.
Odboráři podporovali Škromachův původní návrh, z kompromisního a nakonec schváleného návrhu však nadšení nejsou. "Bude chybou, pokud vláda nepřekročí symbolický limit osmi tisíc korun," řekl Právu šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Uvedl však, že kvůli 45 korunám, které budou do osmi tisíc chybět, nebudou odbory rozhodně pořádat protestní akce.
Zaměstnavatelé jsou proti oběma návrhům. Ochotni by byli přistoupit pouze na zvýšení o pět set korun za rok, což jim nesplní ani kompromisní varianta. Podle ní bude minimální mzda zvýšena celkem o 770 korun. Škromachova mluvčí Kateřina Beránková uvedla, že minimální mzdu budou v ČR pobírat asi dvě až tři procenta zaměstnanců.

Minimální mzda ve světě

30. května 2006 v 20:43 | Mira
Minimální mzda v Česku patří k nejnižším v Evropské unii, a to nejen nominálně, ale zejména v poměru k průměrnému českému platu. Naopak nejvyšší je minimální mzda v Lucembursku a rozdíl mezi minimálním a průměrným platem je nejmenší ve Francii. Vyplývá to ze srovnávací studie, kterou včera v Bruselu zveřejnil německý Institut pro hospodářský a sociální výzkum (WSI).
"Rozdíly jsou tak veliké, že by bylo zapotřebí zaobírat se minimální mzdou na úrovni Evropské unie. Nejde o to, aby minimální plat byl všude stejný, ale EU by měla pro začátek stanovit, že by minimální mzda neměla nikde klesnout pod 50 procent průměrné mzdy, později pod 60 procent," prohlásil jeden z autorů studie, Thorsten Schulten.
Platové otázky však nejsou v kompetenci Unie, ale členských zemí. Minimální mzdu ze zákona zná 18 z 25 zemí EU, zatímco ve Skandinávii, v Německu, v Rakousku, v Itálii a na Kypru se určuje jen v kolektivních smlouvách po jednotlivých sektorech a nepokrývá všechny pracující. V bývalé patnáctce se nejnižší platy týkaly asi 15 procent pracujících, tedy asi 20 miliónů lidí.
Podle údajů institutu je ve Francii minimální mzda vyšší než 62 procent průměrného platu, v polovičce států společenství se pohybuje okolo polovičky průměrného platu. Česko figuruje podle studie na poslední příčce - s minimální mzdou na úrovni 32 procent průměrného výdělku. Dokument nicméně připouští, že minimální plat pobírají pouze tři procenta českých pracujících, hlavně v zemědělství, textilním průmyslu a sektoru restaurací.
Na Slovensku se minimální mzda předloni pohybovala na úrovni 41 procent průměru, přičemž ji pobírala čtyři procenta slovenských pracujících.
Nejnižší hodinová sazba v lednu 2006 (v euro)
Lucembursko
8,69
Francie
8,03
Nizozemsko
7,96
Irsko
7,65
Belgie
7,48
Británie
7,36
Řecko
3,86
Španělsko
3,78
Malta
3,35
Slovinsko
3,03
Portugalsko
2,62
Česko
1,58
Polsko
1,35
Maďarsko
1,32
Slovensko
1,00
Estonsko
0,99
Litva
0,92
Lotyšsko
0,67
Rumunsko
0,52
Bulharsko
0,47
USA
4,25

Minimální mzda V ČR

29. května 2006 v 20:41 | Mira
Minimální mzda v Česku patří k nejnižším v Evropské unii, a to nejen nominálně, ale zejména v poměru k průměrnému českému platu. Naopak nejvyšší je minimální mzda v Lucembursku a rozdíl mezi minimálním a průměrným platem je nejmenší ve Francii. Vyplývá to ze srovnávací studie, kterou v Bruselu zveřejnil německý Institut pro hospodářský a sociální výzkum (WSI).

Nároky při pravocním úrazu

28. května 2006 v 13:26 | Oldřich Choděra
Jsem zaměstnancem soukromé firmy. V roce 2002 se mi stal vážný pracovní úraz a byl mi přiznán plný invalidní důchod. Zaměstnavatel je pojištěn, takže mi bylo jeho pojišťovnou vyplaceno podle bodového ohodnocení odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění. Loni uplynuly tři roky od úrazu a můj zdravotní stav se - přes veškeré rehabilitace - nezlepšil. Chtěl bych vědět, zda mám nárok na úhradu trvalých následků vzniklých úrazem od výše uvedené pojišťovny.
Podle § 442 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a ušlý zisk. Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. V případě škody na zdraví se hradí peněžitým důchodem ztráta na výdělku. Při tom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před úrazem dosahoval.
Zároveň je vyplacena náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Její výše se řídí rozdílem mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Tato náhrada za ztrátu výdělku je limitována tak, že spolu s výdělkem poškozeného a případným invalidním nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva nebo překračovat náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo v případě hrubé nedbalosti.
Pokud byla již vyplacena věcná škoda, účelové náklady spojené s léčením, bolestné, odškodnění za ztížení společenského uplatnění, přichází v úvahu ještě možnost, že sám poškozený má smluveno u pojišťovny speciální pojištění pro případ trvalých následků úrazu. V tomto případě však jde o speciální dodatkové připojištění, které bývá v mnohých případech součástí platebních karet, které vydávají finančními ústavy.
Odškodnění za ztížené společenské uplatnění je odškodněním trvalých následků vzniklých úrazem, takže čtenář na nějaké další plnění od svého zaměstnavatele nárok nemá.

Jaký byl osud československé koruny

27. května 2006 v 13:38 | Evžen Škňouřil
Ještě dlouho po vzniku samostatného Československa platily na našem území rakouské mince a bankovky Rakousko-uherské banky. Obíhaly však také v sousedních zemích, které vyšla z první světové války mnohem zbídačenější než země Koruny české, takže jejich obyvatelé k nám jezdili utrácet.
Proto ministr financí Alois Rašín připravil měnovou samostatnost, k níž došlo 26.2.1919, kdy byly zcela uzavřeny státní hranice. Na dny 3. - 9.3.1919 pak bylo připraveno okolkování dosavadních bankovek v hodnotách od 10 korun výše, takže se z nich staly první československé státovky. Souvisel s tím i obrovský soupis finančního majetku k 1.3.1919 na němž se podílelo na 15 000 osob státní správy včetně duchovních-
300 korun na jednoho a nic víc
Po právní stránce vznikla československá koruna až 10.4.1919, kdy byl přijat zákon o úpravě a správě platidel. V oběhu pak byla až do 8.2.1993, kdy došlo k měnové rozluce se Slovenskem.
V červnu 1953 zažila koruna měnovou reformu a každý občan Československa začal s hotovostí 300 korun. V době kubánské krize v roce 1962 hrozila další výměna peněz. Byly vytištěny kolky s novým státním znakem a utajenou hodnotou podle počátečního písmena číslovky. K reformě naštěstí nedošlo.
Nejběžnější mince - 1 koruna podle návrhu Otakara Španiela - byla v oběhu od května 1922 do května 1953, tedy celých 31 let, po válce byla ražena v redukované velikosti a později také z hliníku.
Nejdéle obíhající mince u nás, koruna dle návrhu Marie Chytilové-Kučové, byla dána do oběhu po měnové reformě v září 1957 a přestala u nás platit až v roce 1993.
Česká republika sice nějaký čas ponechala v oběhu československé peníze nižších hodnot, ale bankovky v hodnotách 100, 500 a 1000 korun byly okolkovány a okamžitě byla zahájena příprava tisku první české bankovky v hodnotě 200 korun dle návrhu Oldřicha Kulhánka, jež měla být původně první novou československou bankovkou bez socialistických symbolů.
Také československé bankovky provází řada zajímavostí. Například tisícikoruna z 25.5.1934 patřila u nás k nejdokonalejším a na světové výstavě techniky a umění v Paříži v roce 1937 získala čestný diplom
Komunistický režim počátkem 50 let také prosadil, že optimistický návrh Karla Svolinského na státovku 50 korun s Jánošíkem byl z politických důvodů nahrazen ponurým návrhem vínové bankovky s motivem horníka

Jak si říci o vyšší mzdu

26. května 2006 v 13:38 | Mira
Chcete-li požádat o zvýšení platu, je potřeba takový krok nejprve promysle. Odvedená práce, vztahy s nadřízenými, atmosféra ve firmě - to všechno rozhoduje. Přišla společnost o významného klienta? Chystá se zahraniční vlastník vyměnit veden9, Společnost nedosahuje dřívějších výsledků? To je jen krátký výčet situací, které cestu za navýšením mzdy určitě zkomplikují.
"Impulzem pro zvýšení platu by neměla být ani závist nebo porovnávání platu s kolegy. Pracovník by neměl žádat o nárůst ve chvíli, kdy nemá dostatek informací a pádných argumentů, kterými by svoji žádost podpořil", radí Rostya Gordon-Smithová, ředitelka pro lidské zdroje Českého Telecomu.
Připravte si argumenty
Nedostatek financí v rodinném rozpočtu způsobený zadlužením domácnosti nejspíš před šéfem jako důvod neobstojí. Zato konkrétní výsledky, pečlivě odvedená práce, nárůst pravomocí, větší důvěra ze strany vedení nebo třeba získání nových klientů už zní podstatněji lépe.
Petr Šebek z personální agentury Index Nesluš říká: "Pracovník by měl zvážit své silné stránky, svůj přínos firmě a také si uvědomit, zda je ohodnocen srovnatelně v daném oboru.
Hrozbami ničeho nedosáhnete
Vyplatí se nejen připomenout dosavadní )spěchy třeba i plány do budoucna. Nikdy neuškodí,zdůraznit, že práce zaměstnance baví. Zároveň%n je nutné se vyvarovat siláckých gest a stranou nechat neslušné chování spolu s vydíráním. "Například vyjednávat s tím, že pokud se nepodaří dohoda, zaměstnanec odejde, to není zrovna ideální. Taková snaha nikam nepovede "vysvětluje Petr Šebek.
Hlavně správně načasovat
Spolu s přesvědčivými argumenty je stejně důležité i načasování. Začátek a konec týdne, odjezd vedoucího pracovníka na služební cestu, období hromadných dovolených a dokončování významných projektů rozhodně nepatří mezi vhodné chvíle. Přitom je důležité zvolit správnou taktiku a diskuzi přizpůsobit tomu, jak se šéf zrovna chová. Každý zaměstnanec by měl navíc pamatovat na to, žer platové ohodnocení patří mezi citlivé údaje. Důležité je jednat s vedoucím za zavřenými dveřmi a beze svědků.
Co když firma plat nezvýší
Vždy záleží na tom, co si pracovník od nárůstu mzdy sliboval. Zda je změna platu klíčová a rozhoduje o jeho dalším setrvání ve firmě, nebo šlo jen o zkoušku, jestli vedení na navržené podmínky přistoupí.
"V případě neúspěchu rozhodně není namístě arogantní nebo opovržlivá reakce, "říká Rostya Gordon-Smithová. Její slova potvrzuje i Petr Šebek: "když to se zvýšením platu nevyjde, lze celou situaci přejít, pokračovat v dobré práci a za nějakou dobu to zkusit znovu. Pokud je otázka platu pro pracovníka velmi klíčová, může si hledat lépe placené místo. "Nebo se nejprve zamyslet nad důvody, které vedly k zamítnutí žádosti. Současný plat totiž může být maximem, které firma na danou pozici vypisuje. Nebo pracovník neodvádí výsledky, jak si myslí. Zapomínat se nesmí ani na to, že součástí platového ohodnocení bývá i řada benefitů, které mzdové náklady zaměstnavatele výrazně zvyšují. Například mobilní telefon, možnost využívat služební vůz i pro soukromé účely nebo příspěvky na penzijní připojištění jsou často brány jako samozřejmost. Zaměstnavatel ovšem nemusí poskytnout nic z toho.
  • Objektivně zvažte, zda můžete o nárůst mzdy požádat
  • Rozmyslete si, za uplynula dostatečná doba od posledního zvýšení
  • Připravte si dostatek argumentům připomeňte dosavadní úspěchy a odvedenou práci.
  • Zhodnoťte dosavadní působení ve firmě a řekněte vedoucímu o svých budoucích plánech.
  • Nepomlouvejte kolegy a nepřipomínejte jejich špatně odvedenou práci
  • Neuchylujte se ke lžím, neslušnému chování
  • Nepoužívejte osobní a rodinné problémy jako hlavní argument
  • Pro jednání s nadřízenými zvolit vhodný termín
  • Neříkat nikdy o svém záměru kolegům

Je minimální mzda přežitek?

24. května 2006 v 20:49 | ČTK
Stínová ministryně sociálních věcí Alena Páralová z ODS navrhuje za svou stranu zrušení minimálních mezd a minimálních mzdových tarifů. Současná vláda naopak usiluje o zvýšení. Podle ODS to vyvolá jen další propouštění, protože zaměstnavatelé nebudou chtít lidem už platit.
PRAHA - "Diktování výše mezd soukromým firmám je reliktem socialismu a omezováním svobody podnikání," uvedla Páralová.
Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha by naopak měla minimální mzda vzrůst ze současných 7185 korun na 8135 korun. Zaměstnavatelům zvyšovaní minimální mzdy vadí, odbory by ho naopak přivítaly.
"Zvýšení minimální mzdy povede k dalšímu propouštění pomocných a nekvalifikovaných zaměstnanců. Jejich šance uplatnit se na trhu práce se sníží úměrně zvýšení minimální mzdy," uvedla stínová ministryně.
Škromach: Zrušení by zaměstnance poškodilo
Současný šéf resortu práce Škromach návrh na zrušení minimální mzdy dlouhodobě odmítá. Podle něj je to jen "cesta k dlouhodobé chudobě a otrokářské práci".
Minimální mzdu nyní pobírají asi dvě procenta zaměstnanců.

Srážky uberou ze mzdy

24. května 2006 v 13:48 | Markéta Tilerová
V pracovní smlouvě plat patnáct tisíc, na účet však přibude jen dvanáct tisíc měsíčně. Jak to? Důvod je prostý. Ze mzdy se každý měsíc zaměstnanci srazí zákonné srážky ze mzdy - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmu. K výplatě zbývá takzvaná čistá mzda.
Může se stát, že na účet dorazí ještě méně peněz, protože zaměstnavatel provede srážky ještě z jiného důvodu (třeba na příkaz soudu v rámci exekučního řízení nebo odečte nevyúčtovanou zálohu na cestovní výdaje) nebo na základě dohody o srážkách ze mzdy.
Zaměstnavateli může srážku peněz přikázat soud v rámci exekuce - buď proto, že soud rozsudkem rozhodl, že jste povinni vyrovnat třeba dluh, nebo jste povinni něco pravidelně platit (výživné), ale vy tak nečiníte, nebo proto, že jste třeba včas nesplnili povinnost uhradit nějakou daň.
Buď může dohodu o srážkách ze mzdy uzavřít zaměstnavatel a zaměstnanec, nebo ji může uzavřít zaměstnanec s jinou osobou. Se zaměstnavatelem uzavírá zaměstnanec dohodu třeba proto, že mu způsobil škodu. S jinou osobou zaměstnanec uzavře dohodu o srážkách ze mzdy například kvůli úhradě dluhu (spotřebitelský úvěr, leasing). V každém případě musí být dohoda mezi oběma stranami v písemné podobě.
Výše srážek se řídí nejen dohodou, ale i zákonem stanovenými podmínkami. Zaměstnavatel nesmí stanovit vyšší srážky, než jaké by mohl nařídit soud. Maximální výše jedné srážky se zjistí tak, že se čistá mzda zaměstnance sníží o takzvanou základní částku, která činí 2741 korun u toho, kdo je povinen platit, a 1105 korun za každou osobu, kterou je povinen vyživovat (zejména jde o nezletilé děti). Výsledná suma se dělí třemi. Srážet lze pouze z jedné třetiny (v případě zvláštních pohledávek z druhé třetiny). Pro názornost příklad: zaměstnanec má čistou mzdu 12 000 korun a žije sám. Z čisté mzdy se odečte částka 2741 korun. Částka 9259 korun se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi, tedy na částku 9258 korun. Běžné pohledávky (například dluhy bance nebo dluhy zaměstnavateli) je možné srážet z jedné třetiny, tedy až do částky 3086 korun. Z druhé třetiny lze srážet jen přednostní pohledávky, což je nejčastěji výživné, náhrada škody na zdraví, daňové nedoplatky a podobně.

Jak dlouho můžete pracovat na dobu určitou

24. května 2006 v 13:28 | Markéta Tillerová
Mnoho zaměstnanců, třeba učitelů nebo prodavačů, se už léta potýká s tím, že s nimi zaměstnavatel opakovaně uzavírá pracovní poměr pouze na dobu určitou - někdy na šest měsíců, jindy na rok. Důvodem nebývá jen skutečnost, že jde o dočasnou nebo sezonní práci, ale i obava zaměstnavatele, že v případě potřeby se zaměstnance jen velmi těžko zbaví. Takový postup je v rozporu se zákoníkem práce.
Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nejvýše na dva roky ode dne vzniku pracovního poměru. Nejdéle po tuto dobu také může být opakovaně sjednáván nebo prodlužován. Omezení dvěma roky platí i v případě, že mezi jednotlivými pracovními poměry je přestávka, ne delší než šest měsíců. Toto omezení se nevztahuje na několik situací vyjmenovaných zákoníkem práce.
Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít pracovní poměr na dobu určitou delší než dva roky v případě, že mu to umožňuje jiný právní předpis. Třeba u důchodců je možné řetězit pracovní poměry na dobu určitou, protože v případě trvalého pracovního poměru nebo pracovního poměru delšího než jeden rok by ztratili nárok na výplatu starobního důchodu.
Pokud zaměstnavatel potřebuje získat náhradu za člověka, který dočasně nepracuje (typicky rodič na rodičovské dovolené), může se zaměstnancem, kterého přijímá jako náhradu, uzavřít pracovní poměr i na dobu delší než dva roky. Zaměstnavatele mohou k uzavření pracovního poměru na dobu určitou delší než dva roky často vést také provozní důvody nebo povaha práce, kterou má zaměstnanec vykonávat. Provozními důvody může být i to, že je firma závislá na sezonní poptávce po jejich službách či zboží. Zvláštní povahou práce je třeba odůvodněno sjednání pracovního poměru na dobu určitou se stavebním inženýrem, který bude vykonávat stavební dozor po dobu výstavby objektu.
Pokud zaměstnavatel sjedná s někým protiprávně (na dobu delší než dva roky) pracovní poměr na dobu určitou, může mu zaměstnanec oznámit, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. V takovém případě pracovní poměr neskončí, ale bude uzavřen na dobu neurčitou.

Důchodce chce dát výpověď

22. května 2006 v 13:46 | Zdeňka Beranová
Jsem starobní důchodkyně. Se zaměstnavatelem jsem podepsala pracovní smlouvu na dobu určitou. Pracovní poměr mi má končit 31. 5. 2006. V pracovní smlouvě je sjednána dvouměsíční výpovědní doba ve smyslu § 45 zákoníku práce. Platí i pro mě? Chci podat výpověď dohodou, neboť potřebuji skončit ke konci dubna.
Je několik možností, záleží na vás, jakou zvolíte, ale osobně bych doporučila dohodu. Zajděte za svým nadřízeným a požádejte ho o ukončení pracovního poměru ke konci dubna dohodou. Rozhovor neodkládejte, šéf by se mohl dostat do časové tísně a na dohodu nepřistoupit proto, že za vás bude těžko hledat náhradu.
Výpověď dohodou zákon neumožňuje. Rozdíl je v tom, že dohoda je shoda dvou stran, tedy vás i zaměstnavatele, a výpověď je jen vaše rozhodnutí skončit pracovní poměr. V případě výpovědi i pro vás platí výpovědní doba dvou měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Když byste ji doručila zaměstnavateli ještě v březnu, skončil by váš pracovní poměr stejně ke konci května.
Pokud by vaše snaha o dohodu ztroskotala, máte tu výhodu, že jako starobní důchodkyně, které končí pracovní poměr ke konci května, nemusíte řešit, zda rozzlobíte zaměstnavatele a přijdete na dlouhé měsíce o práci. Proto můžete v naprosté pohodě písemně požádat zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna na celý květen. Svou žádost bez problému odůvodníte - například odjezdem do lázní, zdravotními potížemi, rozvodem, starostmi při výměně bytu. Já osobně se domnívám, že vám zaměstnavatel vyjde vstříc, neboť poskytnutím neplaceného volna ušetří mzdové náklady. Ještě vám připomínám, že nesmíte zapomenout na svůj nárok na dovolenou. Zaměstnavatel by zcela oprávněně požadoval její čerpání.
Z praxe bohužel vím, že mnozí zaměstnanci si takový problém vůbec nepřipouštějí. Do práce jednoduše v dubnu nenastoupí nebo předloží zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti. V horším případě dělají mrtvého brouka a čekají, jak se zaměstnavatel vypořádá s jejich absencí. A jsme na začátku, nakonec i zaměstnavatel si je po bohatých zkušenostech vědom těchto negativních možností a kolikrát rád přistoupí na rozumnou dohodu.