Prosinec 2005

Minimální mzda v roce 2006

28. prosince 2005 v 14:19 | Mira
Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením.
Od 1.1.2006 bude minimální mzda 7 570 Kč. Oproti stávajícímu stavu je to nárůst o 5,4 % z částky 7 185. Minimální hodinová mzda vzroste ze 42,50 Kč na 44,70 Kč.
Naposledy se zvýšila od 1. ledna 2005. V podnikatelské sféře je možné dohodnout prostřednictvím kolektivní smlouvy minimální mzdu vyšší. Česká republika by se měla jako členský stát EU postupně přibližovat situaci ve vyspělých státech západní Evropy, kde je obvyklé, že minimální mzda dosahuje přibližně poloviny průměrné mzdy, zabezpečuje nezbytný základní životní standard (životní minimum) čtyřčlenné rodiny a je přibližně dvakrát vyšší než životní minimum jednotlivce.
Druhé zvýšení - o 5,1 % - schválila vláda od 1. července 2006, kdy by měla nabýt účinnosti řada důležitých zákonů z pracovně právní a sociální oblasti, jejichž cílem je především motivovat lidi k práci (nový zákoník práce, zákon o životním a existenčním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi).

Měsíční minimální mzda bude od tohoto data činit 7 955 Kč a minimální hodinová mzda 48,10 korun.
Schválená úprava posiluje motivační funkci minimální. Postupně by měla být tak vysoká, aby byly příjmy ze zaměstnání atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek. Kromě pozitivních dopadů z hlediska zaměstnanosti a sociálních dávek by měla také zajistit lidem s nižší kvalifikací zvýšení objemu prostředků nutných k pokrytí rostoucích nákladů k zabezpečení dalších životních potřeb.
Lidem by se mělo vyplatit pracovat.
Lze očekávat, že minimální mzdu budou i po jejím zvýšení pobírat pouze 2 - 3 % zaměstnanců.

Je řešením dohoda o práci?

27. prosince 2005 v 18:37 | Mira
Jsme tři důchodci a všichni vlastníme živnostenské listy. Provádíme opravy plotů, chat, dlažeb a podobných drobností, které stavební firmy často neudělají. Plátcem DPH je jen jeden z nás, který zároveň vystaví fakturu. Mohou zbývající dva pro něj pracovat na smlouvu o dílo?
Jestliže je firma psaná na jednoho z důchodců, který vlastní živnostenský list a je plátcem DPH, pak by podle současné právní úpravy museli druzí dva důchodci pracovat jako zaměstnanci v pracovním poměru u toho, na něhož je firma napsaná. Nebo by u něho mohli pracovat na dohodu o provedení práce až do 100 hodin v kalendářním roce. Dohoda může být uzavřena ústně i písemně. Pak je v ní obvykle vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna a předpokládaný rozsah práce /počet hodin/. Zaměstnavatel /jeden z vás/ neodvádí sociální a zdravotní pojištění, provádí jen zdanění odměny.
Další možností je dohoda o pracovní činnosti - avšak v takovém případě by nesměl rozsah jejich pracovní činnosti přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tj. prakticky 20 hodin týdně po dobu trvání uzavřené dohody nebo za kalendářní rok. Z této dohody nevyplývá nárok na dovolenou, náhradu cestovních výdajů. Tyto podmínky lze v dohodě ale upravit. Daň strhává pracovníkovi ze mzdy zaměstnavatel, odvádí sociální a zdravotní pojištění. Zrušit ji lze dohodou nebo jednostranně - výpovědí s 15ti denní výpovědní lhůtou.
Podle platných předpisů, tj. zejména podle § 13 Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., je právnická nebo fyzická osoba povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci. Ty k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle Zákoníku práce. Proto nelze v tomto případě s dalšími osobami provádějícími práce stejného druhu uzavírat smlouvu o dílo podle obchodního nebo občanského zákoníku.
V takovém případě by šlo o tzv. švarcsystém, který je v současné době zakázán.

Dohoda o pracovní činnosti

23. prosince 2005 v 18:35 | Mira
Pan Tomáš podniká a třikrát týdně rozváží pro svou kamarádku Lenku, majitelku lékárny, léky jejím zákazníkům až do domu. Touto prací stráví 6 až 8 hodin týdně. Proto se dohodli, že bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti, kterou může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít jen tehdy, pokud předpokládaný rozsah práce nepřevyšuje 20 hodin týdně, tedy víc, než je poloviční úvazek. Není však vyloučeno aby v jednom týdnu zaměstnanec pracoval 30 hodin a v následujícím jen 5 hodin.
Podstatné je, aby během celé doby, na niž byla dohoda uzavřena, nepřekročil průměr hodin maximální rozsah. Pokud byla dohoda uzavřena na 5 týdnů, nesmí být odpracováno více než 100 hodin. Pokud byla dohoda uzavřena na dobu neurčitou, nesmí být během roku překročen maximální přípustný rozsah 20 hodin týdně. Dohoda o pracovní činnosti se zpravidla uzavírá na práce které mají opakující se charakter, nemají "hmatatelný" výsledek /např. výroba či oprava nějaké věci/ a které jsou pro zaměstnavatele jen malým nebo příležitostným dílem jejich činnosti.
Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy uzavřena písemně jinak je neplatná. V písemném vyhotovení musí být uveden druh práce, tedy jaká práce bude předmětem činnosti zaměstnance, rozsah práce - musí být tedy stanoveno, jaký je předpokládaný rozsah práce a odměna za vykonanou práci. Zákoník práce nestanoví žádná omezení pro výši odměny za práci na základě dohody o pracovní činnosti. Měla by být uvedena buď konkrétní výše odměny nebo způsob určení výše odměny, přičemž odměna je splatná v běžných výplatních termínech zaměstnavatele. V dohodě musí být stanovena i doba na kterou se dohoda uzavírá a rovněž místo kde bude zaměstnanec práci vykonávat, přičemž lze dohodnout i práci mimo pracoviště zaměstnavatele. V dohodě mohou být sjednány i další důležité okolnosti. Třeba způsob zrušení dohody o pracovní činnosti nebo to že zaměstnanec bude k práci používat své vlastní prostředky a jaká mu za to bude poskytnuta finanční náhrada.
Dohodu o pracovní činnosti lze vypovědět i bez uvedení důvodu s 15ti denní výpovědní dobou. Výpovědní doba začíná dnem ve kterém byla písemná výpověď druhé smluvní straně doručena. Dohodu lze zrušit i dohodou smluvních stran a je-li tak dohodnuto přímo v dohodě o pracovní činnosti i okamžitým zrušením.

Jak na srážky ze mzdy?

20. prosince 2005 v 18:28 | Mira
Předpisy upravujícími srážky ze mzdy jsou zákoník práce (§ 121), zákon o mzdě č. 1/1992 Sb. v platném znění (§ 12) a nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce (§ 13).

Z výše uvedených zákonů vyplývá, že zaměstnavatel může provádět srážky ze mzdy jen na základě zákona anebo na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem, z jehož mzdy mají být srážky prováděny.

U srážek ze mzdy musí zaměstnavatel provádějící tyto srážky respektovat pořadí stanovené zákonem. Ustanovení § 13 odst. 4 prováděcího vládního nařízení č. 108/1994 Sb. stanoví, že u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jiným zaměstnavatelem nebo s fyzickou osobou se řídí pořadí srážek dnem, kdy zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, byla tato dohoda doručena.

To znamená, že zákon v případě dohody zaměstnance o srážkách ze mzdy s jinou právnickou osobou (jiným zaměstnavatelem) nebo s jinou fyzickou osobou nevyžaduje, aby se zaměstnanec zároveň dohodl se svým zaměstnavatelem, že tento bude srážky ze mzdy zaměstnance a ve prospěch jiného zaměstnavatele či jiné fyzické osoby provádět.

Pro hladký průběh průběhu srážek ze mzdy však lze takovou předchozí dohodu doporučit.

Průměrná mzda vzrostla

11. prosince 2005 v 16:46 | Mira
Jak oznámil oznámil Český statistický úřad, vzrostla ve 3. čtvrtletí průměrná mzda na 18 883 koruny. Byla tak o 1099 korun vyšší než ve stejném období loni. Průměrný obyvatel Česka tak mohl utratit o téměř 1100 korun víc. Ve vyjádření v procentech vzrostly mzdy meziročně o 6,2 procenta. Po odečtení toho, co z nich ukousla inflace, stoupla průměrná mzda o 4,2 procenta. Nejvíce přitom přidával svým zaměstnancům stát. Ve veřejné správě a obraně se platy zvýšily o 1464 koruny, podnikatelé svým lidem přidali v průměru 993 koruny.
"Za růstem mezd v podnikatelské sféře stojí to, jak se podnikům daří a zda si mohou dovolit zvyšovat mzdy. Za vývojem mezd ve veřejné sféře je rozhodnutí politiků. Vezmeme-li v úvahu, že se blíží volby, nelze se divit, že mzdy ve státní sféře rostou rychleji než v podnikatelské,". Statistiky mezd ovšem neukazují skutečnou převažující mzdu v ekonomice. Více než dvě třetiny pracujících totiž bere mzdu podstatně nižší. "Průměrná mzda je vychýlená směrem nahoru, neboť započítává i velmi ojedinělé, ale zato velmi vysoké příjmy některých lidí,"
Tradičně nejvyšší mzdy pobírají zaměstnanci ve finančnictví, kam spadají například banky, pojišťovny či makléřské firmy. Jejich mzda 34 102 korun byla téměř třikrát vyšší než nejnižší mzda 13 460 korun, kterou dosahují zaměstnanci v ubytování a stravování. Nelze však říci, že každý, kdo pracuje ve finanční instituci, pobírá vyšší než průměrnou mzdu.

Sobotka: Musíme šetřit

10. prosince 2005 v 18:43 | Kadlečková
Ministr financí Bohuslav Sobotka se k návrhu odmítl vyjádřit s tím, že ho ještě nezná. "Zatím mi ministr Škromach žádný návrh nepředložil. Až ho dostanu na stůl, pak se k němu budu vyjadřovat," řekl Právu Sobotka.
Na dotaz, zda zvýšení o zhruba 400 korun je podle něj hodně nebo málo, ministr financí odpověděl: "Já jsem hodný člověk, přidal bych úplně každému. Ale státní rozpočet má své mantinely a musíme dodržovat rozpočtovou disciplínu."
"Tady nejde o disciplínu, ale o politické rozhodnutí," podotkl ke stanovisku Sobotky Škromach. "Mám pocit, že někdy je rozhodování naprosto odtržené od reality. To, co navrhuji, je v souladu se zákonem i s mezinárodními úmluvami a také s programem sociální demokracie," zdůraznil.
Na navrhované zvýšení důchodů bude potřeba vyčlenit ze státního rozpočtu v příštím roce více než 12 miliard korun. "Náklady ale plně pokryjí příjmy z pojistného na důchodové pojištění," ujišťuje Škromachova mluvčí Kateřina Beránková.

Nejvíce přidat lidem s nejstaršími důchody

9. prosince 2005 v 18:43 | Kadlečková

Nejvíce přidat lidem s nejstaršími důchody

Při lednové valorizaci důchodů chce Škromach zvýhodnit tzv. starodůchodce, jimž byl důchod přiznán před lednem 1996, a mají ho tedy nízký.
Měli by proto dostat přidáno v průměru 440 korun měsíčně, zatímco novodůchodci (důchod přiznaný po prosinci 1995) v průměru jen o 330 Kč.
Návrh na valorizaci odeslalo včera MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Jak se v něm uvádí, od ledna 2006 by se základní výměra důchodů, která je společná pro všechny penzisty, měla zvýšit o 70 korun. Ze současných 1400 Kč by se tedy zvedla na 1470 Kč. Procentní výměra důchodů by starodůchodcům stoupla o šest procent, tedy o zmíněných 440 Kč. Jejich průměrný měsíční důchod by tak vzrostl ze současných 7556 na 7996 korun.
Pokud by vláda Škromachův záměr akceptovala, zvýšil by se celkový průměrný starobní důchod v České republice o pět procent, tedy o 380 Kč na 8128 korun. Valorizace by se samozřejmě týkala všech typů důchodů, tedy kromě starobních i invalidních a pozůstalostních. Jestli však návrh vláda schválí, zatím jisté není.

Zaměstnavatelům se skokové zvýšení nelíbí

8. prosince 2005 v 18:42 | H.Kadlečková
Zástupci zaměstnavatelů Škromachovu iniciativu jednoznačně odmítají.
"Zvednout minimální mzdu skokově o tisíc korun není reálné. Já vím, že to zkoušejí. Odboráři by určitě chtěli ještě o sto procent víc, ale tohle není myslitelné," řekl včera Právu generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška. Spoléhá na jednání tripartity a věří, "že nakonec to bude trochu jinak".
Na Škromachův argument, že se tak přibližujeme vyspělým evropským zemím, kde minimální odměna za práci dosahuje poloviny průměrné mzdy, Liška reagoval: "Já jsem pro, ať se k tomu dostaneme. Ale ať se k tomu dostaneme také v produktivitě práce. A tam zatím nejsme."
Odbory naopak ministrův návrh podporují. "Jestli má minimální mzda skutečně motivovat, aby lidé měli zájem brát méně placenou práci a neobraceli se na stát o sociální dávky, tak potom je to nutný krok minimálně v rozsahu, který ministr navrhuje," řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

Výpočet ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2006

7. prosince 2005 v 18:34 | Katarína Dobešová
Úhrn příjmů
138.000,-
Mínus pojistné
- 17.250,-
Základ daně
120.750,-
Mínus nezdanitelné části základu daně
- 40.000,-
Základ daně po snížení
80.750,-
Zaokrouhlení na sta Kč dolů
80.700,-
Vypočtená daň(sazbou podle § 16 odst. 1)
9.684,-

Minus sleva na dani podle § 35ba

7.200,-
Daň po slevě podle § 35ba
2.484,-
Daňové zvýhodnění
Daňové zvýhodnění - na
3 děti po 12 měsíců
(3 x 6.000)
18.000,-
Z toho ►sleva na dani
podle § 35c
2.484,-
►daňový bonus
15.516,-
Zúčtování záloh na daň po slevě
Daň po slevě podle § 35ba
2.484,-
Minus sleva na dani podle
§ 35c
- 2.484,-
Daň po slevě podle § 35ba a 35c
0,-
Úhrn sražených záloh po slevě
2.702,-
Rozdíl na dani po slevě (+přeplatek,- nedoplatek)
+ 2.702,-
Zúčtování měsíčních daňových bonusů
Daňový bonus
15.516,-
Vyplacené měsíční daňové bonusy
7.192,-
Rozdíl na daňovém bonusu
(+ doplatek, - přeplatek)
+ 8.324,-
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a na bonusu
Rozdíl na dani po slevě
(+přeplatek, -nedoplatek)
+ 2.702,-
Rozdíl na daňovém bonusu
(+ doplatek, - přeplatek)
+ 8.324,-
Výsledek zúčtování v Kč ……………….…………………………………………………+ 11.026,-
Rozklíčování doplatku ze zúčtování
pro vypořádání se správcem daně:
► přeplatek na dani po slevě ………………….. 2.702,- Kč
► doplatek na bonusu…………. ……………….8.324,- Kč
Případný nedoplatek ze zúčtování se nevybírá.

Škromach chce zvýšit minimální mzdu o tisícovku

6. prosince 2005 v 18:41 | Kadlečková - Právo
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce radikálně, téměř o tisíc korun, zvýšit v roce 2006 minimální mzdu, která dnes dosahuje 7185 korun. Do meziresortního řízení odeslal už také návrh na valorizaci důchodů v průměru o pět procent. Starodůchodcům má být podle něj přidáno dokonce 440 korun měsíčně.