Listopad 2005

Dotaz: Můžete porovnat náklady mzdového outsourcingu s vlastním zpracování mezd?

29. listopadu 2005 v 21:39 | Čestmír MEDEK
Vzhledem k šíři problematiky si dovolím uvést nejprve pár faktů:
Ve světě je obvyklé (a tento systém postupně přechází i k nám), že společnost řídí úzké vedení profesionálních manažerů a veškeré služby nakupují formou outsourcingu. Podstatou je vymístit ze společnosti všechny činnosti, které nesouvisí s předmětem podnikání a nepodílejí se na tvorbě zisku. Dosažený efekt je v tom, že firma, která se specializuje na zpracování mezd bude jistě pracovat efektivněji než vlastní mzdová účtárna.
Při zavádění outsourcingu se často setkáváme s problémem, že vnitřní lobby podniku pod tlakem mzdových účetních prosadí nekorektní porovnávání nákladů a problém se nechá spadnout pod stůl.
Možná s teď právem zeptáte, v čem je onen problém nekorektního porovnání nákladů? V tom, že vezmu cenu za zpracování nabízenou dodavatelskou firmou a porovnám ji s hrubými mzdami mzdových účetních. Získám tak silný argument pro zamítnutí outsourcingu, který mi vyjde zdánlivě dražší. I když outsourcing všude ve světě funguje, u nás to je přece jiné ... A tak děláme vše pro to, aby se prokázalo, že sami to uděláme laciněji. Ale opak je pravdou.
Korektnější pohled na věc zahrne do kalkulovaných nákladů i mzdové odvody (tj. 35 % k hrubým mzdám, které firma odvádí) a situace se začne pro outsourcing náhle zlepšovat. Smrtelnou ranou teorii o tom, že to outsourcing je dražší bývá zahrnutí opravdu všech nákladů. Jedná se zejména o tyto náklady:
- préme, odměny, zaměstnanecké výhody ...
- náklady na vzdělávání, školení a odbornou literaturu (v současné stále se měnící legislativě nejsou malé!)
- software (nejen mzdový program, ale i programy nutné pro fungování mzdového programu, např. systémové programy)
- hardware (počítače tiskárny, zálohovací jednotky ...)
- náklady na kanceláře, kde sedí pracovnice, jejich zabezpečení a úklid (rozpočítat např. plochou nebo počtem pracovníků)
- spotřeba elektrické energie, vodné, stočné
- telefonní poplatky, internet, náklady na přenos dat...
Po vyčíslení všech těchto nákladů dojdete k tomu, že zpracování prostřednictvím Vašich mzdových účetních je někdy až 2 x dražší než nákup této služby u profesionální firmy.
Pro korektní porovnání je nutno říci i to, jaké má outsourcing nevýhody. No, není jich mnoho, ale jsou. Na základě výše uvedeného jsme si vysvětlili, že dražší než vlastní zpracování není. Další nejčastěji uváděnou nevýhodou je, že se Vám zpracování vzdálí. Je to ale skutečně nevýhoda? Tím že se zpracování vzdálí se ztíží možnost zvědavcům získat informace o odměňování ostatních. Mzdy přestanou být veřejným tajemstvím.Tento fakt mnohdy ušetří veliké starosti.Takže ani tato nevýhoda skeptikům neprošla. Navíc v dnešní době, kdy svět je protkán počítačovými sítěmi není zásadní problém vytvořit u zákazníka terminál připojený bezpečným způsobem na síť zpracovatele a on line si prohlédnout požadovaná data stejně, jako by počítač byl v sousední kanceláři.
Další nevýhoda - tisk potvrzení pro zaměstnance je u moderního outsourcingu rovněž vyřešena. Zaměstnanec je informován, že outsourcingová společnost se stala externí mzdovou účtárnou, která mu potřebné potvrzení vydá. Pokud pracovník nechce cestovat, lze mu potvrzení zaslat i internetem nebo poštou. (Odpadne tak obvyklé a mlčky tolerované vyřizování si osobních věcí v pracovní době). Druhou možností je vystavovat potvrzení u zaměstnavatele a to buď jeho vlastním pracovníkem (propojení terminálem) nebo docházejícím zaměstnancem outsourcingové společnosti.
Dalším, ne však posledním přínosem bývá i zvýšení produktivity práce.
Další informace o mzdovém outsourcingu najdete např. v článku Výhody outsorcingu (záři 2005) na www.mzdy.blog.cz

K § 38h ZDP – změny (jen některá ustanovení z novely)

29. listopadu 2005 v 18:25 | Katarína Dobešová
(1) Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny,
a) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění.
(2)Záloha ze základu pro výpočet zálohy na daň, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí:
Základ pro výpočet zálohy na daň
Záloha
Ze základu přesahujícího
od Kč
do Kč
0
10 100
12 %
10 100
18 200
1 212 Kč + 19 %
10 100 Kč
18 200
27 600
2 751 Kč + 25 %
18 200 Kč
27 600
a více
5 101 Kč + 32 %
27 600 Kč.
(3)Zálohu vypočtenou podle odstavce 2 plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen "záloha po slevě").

K § 38g odst. 2 ZDP (změna)

28. listopadu 2005 v 18:23 | Katarína Dobešová
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud neuplatňuje odečet úroků podle § 15 odst. 7 a 8 z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, a pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění.

K § 35ba ZDP – nové ustanovení

27. listopadu 2005 v 18:22 | Katarína Dobešová
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35b za zdaňovací období snižuje o částku
a) 7 200 Kčna poplatníka,
b) 4 200 Kčna manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 4 200 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,
c) 1 500 Kč,pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,
d) 3 000 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
e) 9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
f) 2 400 Kču poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.
(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje daň u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce l písm. a). Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.
(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně podle § 8 odst. 4 nebo § 10 odst. 8, se daň z tohoto základu nesnižuje o částky uvedené v odstavcích 1 a 2. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle §¨22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(4) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

K § 16 odstavec 1 – nová sazba (roční)

26. listopadu 2005 v 18:21 | Návrh daní
(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
Základ daně
Daň
Ze základu
přesahujícího
od Kč
do Kč
0
121 200
12 %
121 200
218 400
14 544 Kč + 19 %
121 200 Kč
218 400
331 200
33 012 Kč + 25 %
218 400 Kč
331 200
a více
61 212 Kč + 32 %
331 200 Kč

K § 24 odst. 2 písm. zg) a zu)

25. listopadu 2005 v 18:19 | Katarína Dobešová
zg) výdaje (náklady) na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Za dopravní prostředky se pro účely tohoto ustanovení považují motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob,".
K § 24 odst. 2 písm. zu) - nové písmeno
zu) výdaje (náklady) na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.".

Příklad k ročnímu zúčtování záloh

24. listopadu 2005 v 22:37 | Katarína Dobešová
Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani po celý rok 2005 uplatňoval u zaměstnavatele daňové zvýhodnění na tři děti. V měsíci dubnu a květnu byl nemocný aneměl žádné zdanitelný příjmy. Od září mu ale jeho zaměstnavatel mzdu sice zúčtoval, ale nevyplatil, protože byl v platební neschopnosti. Po skončení roku u zaměstnavatele požádal o roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění a pro snížení základu daně uplatnil odpočet těchto nezdanitelných částek:
- základní nezdanitelnou částku ve výši……..…………………………………...38.040 Kč
- zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění ve výši …….…………………12.000 Kč
- zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši
(18.000 - 6.000), tj …………..……………..………………….……………….12.000 Kč
- zaplacené členské příspěvky odborové organizaci ve výši …….…………………3.000 Kč
- x darovala bezplatně krev, tj. dar v hodnotě…....…………….………………… 4.000 Kč
- úroky z úvěru od stavební spořitelny
na rekonstrukci družstevního bytu ve výši.………..……………………………… 15.000 Kč
Nezdanitelné části základu daně celkem ...…….………………………………84.040 Kč
M z d o v ý l i s t za r. 2005
Měsíc
Hrubá mzda
Pojistné
Základ pro výpočet zálohy na daň
Nezdani-
telné částky
Zdanitelná mzda
Záloha na daň
sociální
8%
zdravotní
4,5 %
01 2005
10.000,-
800,-
450,-
8.750,-
3.170,-
5.580,-
840,-
02 2005
10.000,-
800,-
450,-
8.750,-
3.170,-
5.580,-
840,-
03 2005
10.000,-
800,-
450,-
8.750,-
3.170,-
5.580,-
840,-
04 2005
-
-
-
-
-
-
-
05 2005
-
-
-
-
-
-
-
06 2005
30.000,-
2.400,-
1.350,-
26.250,-
3.170,-
23.080,-
4.410,-
07 2005
30.000,-
2.400,-
1.350,-
26.250,-
3.170,-
23.080,-
4.410,-
08 2005
30.000,-
2.400,-
1.350,-
26.250,-
3.170,-
23.080,-
4.410,-
09 2005
30.000,-
2.400,-
1.350,-
26.250,-
3.170,-
23.080,-
4.410,-
10 2005
30.000,-
2.400,-
1.350,-
26.250,-
3.170,-
23.080,-
4.410,-
11 2005
30.000,-
2.400,-
1.350,-
26.250,-
3.170,-
23.080,-
4.410,-
12 2005
30.000,-
2.400,-
1.350,-
26.250,-
3.170,-
23.080,-
4.410,-
Úhrn
240.000,-
19.200,-
10.800,-
210.000,-
x
x
33.390,-
Měsíční daňové zvýhodnění
Měsíční sleva na dani
Měsíční daňový bonus
Záloha na daň po slevě
1.500,-
840,-
660,-
0,-
1.500,-
840,-
660,-
0,-
1.500,-
840,-
660,-
0,-
-
-
-
-
-
-
-
-
1.500,-
1.500,-
-
2.910,-
1.500,-
1.500,-
-
2.910,-
1.500,-
1.500,-
-
2.910,-
1.500,-
1.500,-
-
2.910,-
1.500,-
1.500,-
-
2.910,-
1.500,-
1.500,-
-
2.910,-
1.500,-
1.500,-
-
2.910,-
15.000,-
13.020,-
1.980,-
20.370,-
Výpočet daně za zdaňovací období 2005:
Úhrn příjmů zúčtovaných nebo vyplacených ……………………………………………240.000,- Kč
Z tohoúhrn příjmů vyplacených nebo obdržených do 31.1.2006
(240.000 - 120.000)……………………………………………………..…………………120.000,- Kč

Pojistné sražené ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů …………………… …… 30.000,- Kč

Z toho pojistné z příjmů vyplacených nebo obdržených

(30.000 - 15.000) …………..…………………………………………..……………….- 15.000,- Kč

Základ daně (120.000-15.000)…….…..………………………………………………… 105.000,- Kč
Mínus nezdanitelné části základu daně…… ……………………………………...…… 84.040,- Kč
Zdanitelná mzda ………………………………..……………………………………….… 20.960,- Kč
Vypočtená daň ……………………………………………………………………. 3.135,- Kč

Nezdanitelné částky pro rok 2006

24. listopadu 2005 v 22:01 | Mira
Nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 až 7 zákona:Roční limit
a)Hodnota darů na veřejně prospěšné účely.■ Úhrnná hodnota darů musí přesáhnout 2% základu daně nebo činit alespoň 1.000 Kč. Max. lze odečíst 10 % ze základu daně.
b)Částka zaplacených úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb.■ Max. 300.000 Kč ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, a nejvýše 25.000 Kč za každý kal. Měsíc při placení úroků jen po část roku.
c)Úhrn příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, snížený o 6.000 Kč.■ Maximálně 12.000 Kč ročně.
d)Pojistné na soukromé životní pojištění.■ Maximálně 12.000 Kč ročně.
e)Členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace.■ Částka do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle § 6 zákona a max. do výše 3.000 Kč za rok
Sleva na dani podle § 35ba odst. 1 a 2 zákona:Roční slevaMěsíční sleva
(odčítá se od vypočtené daně)(odčítá se od vypočtené zálohy)
f)na poplatníka7.200 Kč600 Kč
f1)na poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu a u něhož výše důchodu převyšuje 38.040 Kč
f2)na poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu a u něhož výše důchodu nepřevyšuje 38.040 Kč7.200 Kč
g)na manželku (-la) s vlastním příjmem nižším než 38.040 Kč ročně4.200 Kč
g1)na manželku (-la) s vlastním příjmem nižším než 38.040 Kč ročně, je-li držitelem průkazu ZTP/P8.400 Kč
h)na částečný invalidní důchod1.500 Kč125 Kč
i)na plný invalidní důchod3.000 Kč250 Kč
j)na průkaz ZTP/P, je-li poplatník jeho držitelem9.600 Kč800 Kč
k)po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání (tzv. sleva pro studenta)2.400 Kč200 Kč
Daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d zákona (sleva na dani, daňový bonus):Částka a limit [Kč]
l)Daňové zvýhodnění na každé vyživované dítě v domácnosti6.000 Kč ročně
m)Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P12.000 Kč ročně
Z toho sleva na dani podle § 35c■ max. do výše vypočtené daně snížené o slevu na dani podle § 35ba
daňový bonus (pokud úhrn ročních příjmů dosáhne alespoň 6 násobku minimální mzdy)■ alespoň 100 Kč ročně a max. 30.000.Kč ročně
n)Měsíční daňové zvýhodnění na každé vyživované dítě v domácnosti500 Kč měsíčně
o)Měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P1.000 Kč měsíčně
Z toho měsíční sleva na dani podle § 35c■ max. do výše vypočtené zálohy snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba
měsíční daňový bonus (pokud úhrn měsíčních příjmů dosáhne alespoň ½ minimální mzdy)■ alespoň ve výši 50 Kč měsíčně a max 2500 Kč měsíčně

Příklad na výpočet mzdy

24. listopadu 2005 v 21:17 | Katarína Dobešová
Příklad :Zaměstnanec s podepsanýmProhlášením k dani a s měsíční mzdou ve výši 20.000 Kč, uplatňuje u zaměstnavatele v průběhu roku 2006 měsíční daňové zvýhodnění na tři děti a měsíční slevu na poplatníka podle § 35ba zákona.
Hrubá mzda ………………………………………………20.000 Kč
Mínus pojistné (12,5%)………………………………….- 2.500 Kč
Základ pro výpočet zálohy ..…………………………….17.500 Kč
Zaokrouhlení na stokoruny nahoru……………..…………..17.500 Kč
Vypočtená záloha…………………………………………..2.618 Kč
Mínus měsíční sleva podle § 35ba na poplatníka....…………- 600 Kč
Záloha po slevě podle § 35ba…………………………....... 2.018 Kč
Měsíční daňové zvýhodnění na tři děti(3 x 500)….………...- 1.500 Kč
Z toho ► měsíční sleva na dani podle § 35c……..………… 1.500 Kč
► měsíční daňový bonus ………………………………….…….0 Kč
Záloha po slevě podle § 35ba a 35c(2.018 - 1.500)……..…..518 Kč
K výplatě (20.000 - 2.500 - 518)……………………….….16.982 Kč
Výsledek: Měsíční daňové zvýhodnění na tři děti činí 3 x 500 Kč, tj. celkem 1.500 Kč. Záloha snížená o měsíční slevu podle § 35ba na poplatníka (2.018 Kč) je vyšší než měsíční daňové zvýhodnění na tři děti (1.500 Kč), tj. zaměstnavatel sníží zálohu po slevě podle § 35ba ještě o měsíční slevu na děti ve výši 1.500 Kč a zaměstnanci srazí při zúčtování mzdy jen zálohu po slevě podle § 35ba a 35c ve výši 925 Kč.
(4)Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, srazí zálohu podle odstavce 2, ale nejméně ve výši 20 % ze základu daně, pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c) bod 4 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(5)K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15, ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) /na manželku/ a podle § 35ba odst. 2 /u poživatele starobního důchodu/ přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
(13)U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh na daň nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k daňovému zvýhodnění.

K § 5 odst. 4 ZDP – dlužné mzdy (upřesnění)

24. listopadu 2005 v 18:17 | Katarína Dobešová
(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem
nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle § 38h se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.